Historie
Při založení fakulty v roce 1955 byla předchůdcem Katedry jaderných reaktorů Katedra jaderného inženýrství, kterou vedl Bohumil Kvasil. I když v průběhu let docházelo v jejím názvu ke změnám, hlavní myšlenka katedry, mající za úkol vychovávat kvalitní odborníky pro českou jadernou energetiku, zůstala zachována.
V 60. letech 20. století docházelo k postupnému přerozdělování pracovišť a změnám názvu katedry. Od roku 1970 působila katedra pod názvem Katedra užité jaderné fyziky a jejím vedoucím byl nejprve Čestmír Šimáně a poté Petr Otčenášek. V roce 1979 se katedra přesunula do stávající budovy v areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze 8, V Holešovičkách 2, nicméně v roce 1981 byla katedra rozhodnutím rektora ČVUT zrušena. Specializace zabývající se jadernými reaktory byla včleněna do Katedry fyziky, vedené Ivanem Štollem.
V červenci 1990 bylo z Katedry fyziky vyčleněno samostatné pracoviště školního reaktoru VR-1, vedené Karlem Matějkou. V návaznosti na uvedení reaktoru VR-1 do provozu byla začátkem roku 1991 zřízena Katedra jaderných reaktorů (KJR), jejímž vedoucím byl jmenován Karel Matějka, a pracoviště reaktoru VR-1 se stalo její součástí. Po Karlu Matějkovi se v roce 2008 stal vedoucím katedry Ľubomír Sklenka. V roce 2018 převzal pozici vedoucího katedry Jan Rataj. Odborná a technická vybavenost katedry se každý rok rozvíjí a rozšiřuje. Respektuje tak nejen současné trendy výzkumu a vývoje v jaderné oblasti. Významným milníkem rozvoje laboratoří je výstavba nového jaderného zařízení - podkritického reaktoru VR-2. Nové jaderné zařízení získalo povolení k výstavbě v roce 2022. Spuštění je očekáváno koncem roku 2022.
Katedra jaderných reaktorů zajišťuje vzdělání v oblasti jaderného inženýrství. Výuka je zaměřena na teoretickou i experimentální reaktorovou fyziku, neutronové aplikace, studium jaderného palivového cyklu a bezpečný provoz jaderných elektráren a výzkumných reaktorů. Pozornost je věnována také termomechanice a dynamice reaktorů, principům sdílení tepla a oblasti vyřazovaní jaderných zařízení. Důležitou součástí výuky je radiační ochrana a studium biologických účinků ionizujícího záření.
Od založení katedry v roce 1955 je kladen důraz na propojení pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti. Nové poznatky a výsledky řešených projektů jsou postupně začleňovány do výuky s cílem zajistit vysokou úroveň poskytovaného vzdělání. Studenti mají možnost podílet se na řešení aktuálních projektů v rámci svých ročníkových prací a tím se postupně učí systematické vědecké práci a zpracování zadaných úkolů. Díky tomu mají také možnost již během studia pracovat ve výzkumných ústavech nebo ve firmách z jaderné oblasti a získávat cenné znalosti přímo z praxe. Teoretická výuka je podporována účastí studentů na experimentech na reaktoru VR-1 a v laboratořích. Studenti jsou motivováni k práci s nástroji výpočetní techniky a s některými moderními výpočetními kódy (výpočty neutronových charakteristik i termodynamické vlastnosti soustav).
V posledních letech zajišťuje provoz katedry asi dvacítka pracovníků, z toho polovina jsou akademičtí a vědečtí pracovníci a druhou polovinu tvoří odborní, techničtí a administrativní pracovníci, kteří zajišťují zejména provoz reaktoru.