Systémové upozornění
Hlavní informace

Doktorské studium

Katedra zajišťuje doktorské studium v oboru Jaderné inženýrství a v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů.

Přijímací řízení

Informace o přijímacím řízení jsou uvedeny na stránkách fakulty.

Státní doktorské zkoušky

Státní doktorské zkoušky se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen).

Studie k dizertační práci, která je předmětem rozpravy při SDZ musí být odevzdána nejpozději dva měsíce před konáním SDZ v počtu tří kusů v obyčejné kroužkové vazbě a také elektronicky v PDF vedoucímu učiteli doktorského studia.
K přihlášení k SDZ je třeba na oddělení pro vědu a výzkum odevzdat:

  1. vyplněnou přihlášku
  2. publikační list
  3. index pro kontrolu složených zkoušek dle ISP

Požadavky na studii:

doporučený typický rozsah studie 15 až 20 stran (není nutné, může být i v případě potřeby delší)

závazné členění studie na tři části:

  1. přehled současného stavu ve světě (rešeršní část)
  2. práce, činnosti a výsledky, které již doktorand dosáhl a které souvisí s rámcovým tématem disertační práce
  3. návrh konečného názvu disertační práce a stanovení cílů disertační práce (jednoznačná bodová definice)

V rámci SDZ proběhne zkoušení ze dvou předmětů: Všeobecný rozhled a Specializace

Otázky všeobecného rozhledu ke Státní doktorské zkoušce

Při zkoušení z předmětu Specializace dostane student otázku přímo související s rámcovým tématem jeho disertační práce.

Disertační práce

Obhajoby disertačních prací se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Pro hladký průběh řízení k Obhajobě DP je třeba se řídit následujícím pravidly.

Pravidla pro odevzdávání disertačních prací na KJR:

  1. disertační práce musí splňovat náležitosti uvedené v příkazu děkana č. 2/2014
  2. měsíc před oficiálním odevzdáním je důrazně doporučeno poslat prvopis práce místopředsedovi ORO, profesoru Miglierinimu
  3. pokud je práce v pořádku, odevzdá se minimálně tři měsíce (čtyři v případě zářijového termínu) před předpokládaným termínem oficiálně na oddělení pro vědu a výzkum, kde budou doktorandovi sděleny další náležitosti

Katedra zajišťuje doktorské studium v oboru Jaderné inženýrství a v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů.

Přijímací řízení

Informace o přijímacím řízení jsou uvedeny na stránkách fakulty.

Státní doktorské zkoušky

Státní doktorské zkoušky se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen).

Studie k dizertační práci, která je předmětem rozpravy při SDZ musí být odevzdána nejpozději dva měsíce před konáním SDZ v počtu tří kusů v obyčejné kroužkové vazbě a také elektronicky v PDF vedoucímu učiteli doktorského studia.
K přihlášení k SDZ je třeba na oddělení pro vědu a výzkum odevzdat:

  1. vyplněnou přihlášku
  2. publikační list
  3. index pro kontrolu složených zkoušek dle ISP

Požadavky na studii:

doporučený typický rozsah studie 15 až 20 stran (není nutné, může být i v případě potřeby delší)

závazné členění studie na tři části:

  1. přehled současného stavu ve světě (rešeršní část)
  2. práce, činnosti a výsledky, které již doktorand dosáhl a které souvisí s rámcovým tématem disertační práce
  3. návrh konečného názvu disertační práce a stanovení cílů disertační práce (jednoznačná bodová definice)

V rámci SDZ proběhne zkoušení ze dvou předmětů: Všeobecný rozhled a Specializace

Otázky všeobecného rozhledu ke Státní doktorské zkoušce

Při zkoušení z předmětu Specializace dostane student otázku přímo související s rámcovým tématem jeho disertační práce.

Disertační práce

Obhajoby disertačních prací se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Pro hladký průběh řízení k Obhajobě DP je třeba se řídit následujícím pravidly.

Pravidla pro odevzdávání disertačních prací na KJR:

  1. disertační práce musí splňovat náležitosti uvedené v příkazu děkana č. 2/2014
  2. měsíc před oficiálním odevzdáním je důrazně doporučeno poslat prvopis práce místopředsedovi ORO, profesoru Miglierinimu
  3. pokud je práce v pořádku, odevzdá se minimálně tři měsíce (čtyři v případě zářijového termínu) před předpokládaným termínem oficiálně na oddělení pro vědu a výzkum, kde budou doktorandovi sděleny další náležitosti

Volná témata disertačních prací

školitel téma anotace
prof. Ing. Marcel Miglierini, DrSc. Vplyv radiácie na postup korózie v materiáloch pre jadrové zariadenia na báze železa Práca je zameraná na štúdium vzájomných korelácií medzi štruktúrou a magnetickým usporiadaním v materiáloch, ktoré majú potenciál pre využitie v jadrových zariadeniach. Skúmať sa budú jednak pokročilé multifázové zliatiny na báze železa, tzv. amorfné a nanokryštalické zliatiny, no aj konvenčné nehrdzavejúce ocele. Pozornosť bude sústredená na popis mikroštruktúry a jej zmien vplyvom korózie. Postup korózie bude vyšetrovaný v závislosti na stupni radiačného poškodenia materiálov po ožiarení iónmi alebo neutrónmi.
Ing. Milan Štefánik, Ph.D. Využití neutronové aktivační analýzy na reaktoru VR-1 pro výzkum v rámci mezioborových aplikací Jaderné reaktory nízkého výkonu vybavené suchými kanály poskytují neutronové pole využitelné pro ozařovací experimenty a nabízejí tak zázemí pro různé fyzikální úlohy od integrálních validací jaderných dat až po radioanalytické aplikace. A právě radioanalytická metoda neutronová aktivační analýza (NAA) umožňuje zkoumání cenných vzorků bez rizika jejich porušení nebo spotřeby (instrumentální NAA) a představuje mocný nástroj zejména pro analýzu předmětů kulturního dědictví. Náplní dizertační práce je výzkum cenných vzorků v rámci interdisciplinárního přístupu (vzorky historické, archeologické, paleontologické, biologické apod.) použitím instrumentální NAA na jaderném reaktoru VR-1 a zkoumání využitelnosti dat získávaných z NAA k charakterizaci analyzovaných objektů při interpretaci výsledků v jiných vědních oborech.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Diagnostika reaktoru pomocí pokročilého vyhodnocování neutronových šumů a poruch Analýza frekvenčních spekter neutronového toku.
Změna spekter v závislosti na stavu AZ a komponent reaktoru.
Analýza prostorových závislostí spekter.
Možnost lokace poruchy v AZ pomocí pokročilých algoritmů (neuronové sítě).
doc. Ing. Ľubomír Sklenka, Ph.D. Počítačové modelování v návrhu a provozu experimentálního zařízení pro neutronové zobrazování Neutronové zobrazování (také neutronová radiografie a tomografie) je nedestruktivní metoda vhodná pro zkoumání vnitřních struktur opticky neprůhledných objektů, která je využitelná v mnoha oblastech každodenního života nebo výzkumu a vývoje. Při návrhu a provozu experimentálního zařízení pro neutronové zobrazování je vhodné používat počítačové modelování, které pomáhá v zefektivňování těchto procesů. Toto počítačové modelování zahrnuje široké spektrum různých specializovaných modelovacích disciplín např. modelování svazku neutronů a jeho fluence v různých provozních podmínkách, modelování procesů v detekčním systému nebo modelování komplikovaných stínících komplexů celých zobrazovacích zařízení. Tyto modelovací disciplíny často vyžadují různé výpočetní postupy a kódy, které obecně nejsou kompatibilní. Tématem disertační práce je vytvoření jednotného systému pro počítačové modelování v návrhu a provozu experimentálního zařízení pro neutronové zobrazování, které bude možné používat na Katedře jaderných reaktorů. Jednotný systém bude ověřen na stávajícím experimentálním zařízení NIFFLER pro školní reaktor VR-1 a využit při vývoji zobrazovacího zařízení pro výzkumný reaktor vysokého výkonu LVR-15.
Ing. Dušan Kobylka, Ph.D.

Ing. Filip Fejt, Ph.D.		 Termohydraulický model reaktoru typu VR-1 a jeho vliv na přechodové stavy Příprava termohydraulického modelu bazénového reaktoru typu VR-1 v intergrálním kódu RELAP5 a TRACE s důrazem na problematiku modelování přirozeného proudění ve velkém objemu. Analýza hydraulických vlastností palivového článku IRT-4M. Validace modelu na experimentálních datech z reaktoru VR-1. Zhodnocení rozdílů mezi metodou výpočtu „nejlepšího odhadu“ a „nejlepšího odhadu s nejistotami“. Aplikace zjištěných poznatků na přechodové stavy v bezpečnostní zprávě VR-1.
Ing. Dušan Kobylka, Ph.D. Efektivní součinitel tepelné vodivosti a jeho použití pro výpočty obalových souborů Disertační práce bude zaměřená na upřesnění a rozšíření metody efektivního součinitele tepelné vodivosti při výpočtech teplotních polí v obalových souborech pro VJP. Upřesnění by mělo posoudit zejména vliv cirkulace plynné náplně v obalovém souboru na výsledky. Rozšíření metody by mělo umožnit ocenění nehomogenního generování tepelného výkonu v jednotlivých proutcích palivových souborů a rovněž by se mělo zabývat problematikou výpočtů nestacionárních úloh např. při havarijních analýzách.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D.

Ing. Tomáš Bílý, Ph.D.		 Studium složení vzorků pomocí přenosných uzavřených neutronových generátorů typu DD a DT Uzavřené neutronové generátory typu DD a DT jsou moderní, přenosné, komerčně dostupné zdroje neutronů s typickou emisní četností 1E5 až 1E9 n/s umožňující provoz v pulsním i kontinuálním režimu. Díky tomu mají potenciál pro využití v radioanalytických metodách využívajících detekci či spektroskopii promptního a zpožděného gama a/nebo neutronového záření. Náplní dizertační práce je rozvoj a výzkum těchto metod a s nimi spojených aplikací.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Časově-prostorová závislost šíření neutronů prostředím Cílem práce bude studium, modelování a experimentální měření provázané časové i prostorové závislosti rozložení neutronů v násobícím i nenásobícím prostředí. V modelování bude využit jak klasický deterministický přístup, tak moderní Monte-Carlo metody. Pro experimenty budou využity DD a DT generátory pracující v pulzním režimu a detektory neutronů. Sběr dat z generátorů a detektorů pro časově-prostorovou analýzu bude realizován prostřednictvím moderních analyzátorů na bázi FPGA.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D.

Ing. Evžen Losa, Ph.D.		 Hodnocení vlivu aktivace chladiva na radiační zatížení struktur energetických reaktorů VVER-440 a VVER-1000 Aktivace chladiva způsobuje zvýšené úrovně dávkových příkonů v různých místech primárního okruhu, kde může ovlivňovat životnost elektronického vybavení energetického reaktoru. V současnosti se hodnocení aktivace chladiva soustřeďuje spíše na zařízení pro jadernou fúzi, kde aktivace chladicí vody probíhá v řádově vyšším měřítku. Celková fluence rychlých neutronů je přitom jedním z parametrů, který limituje životnost struktur v poli neutronů. Při požadavku na dodatečné prodlužování životnosti stávající flotily energetických štěpných reaktorů v České republice je pro co nejvěrnější predikci fluence rychlých neutronů na reaktorovou nádobu potřeba zohlednit všechny možné zdroje s nezanedbatelným příspěvkem neutronového záření. Produkce neutronů z rozpadu 17N → 16O + n + γ s poločasem 4.14 s není při hodnocení zbytkové životnosti nádob v současnosti brána v potaz, protože příspěvek k fluenci v centrální části aktivní zóny je zanedbatelný. Důležitost této reakce může narůstat ve vzdálenějších částech reaktorové nádoby, kde pole neutronů z přímého štěpení paliva slábne. Cílem disertační práce je zhodnocení vlivu příspěvku sekundárního zdroje neutronů na životnost reaktorové nádoby a jejích vestaveb jako celku.

Volná témata disertačních prací v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů jsou uvedeny zde.