Systémové upozornění
Hlavní informace

Doktorské studium

Katedra zajišťuje doktorské studium v oboru Jaderné inženýrství a v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů.

Přijímací řízení

Informace o přijímacím řízení jsou uvedeny na stránkách fakulty.

Státní doktorské zkoušky

Státní doktorské zkoušky se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Student se nehlásí na konkrétní termín. Ten je mu přidělen po odezvdání studie k dizertační práci, podání příhlášky k SDZ a zpracování všech formalit.

Studie k dizertační práci, která je předmětem rozpravy při SDZ musí být odevzdána elektronicky v PDF vedoucímu učiteli doktorského studia.
K přihlášení k SDZ je třeba na oddělení pro vědu a výzkum odevzdat:

  1. vyplněnou přihlášku
  2. seznam publikací

Požadavky na studii:

doporučený typický rozsah studie 15 až 20 stran (není nutné, může být i v případě potřeby delší)

závazné členění studie na tři části:

  1. přehled současného stavu ve světě (rešeršní část)
  2. práce, činnosti a výsledky, které již doktorand dosáhl a které souvisí s rámcovým tématem disertační práce
  3. návrh konečného názvu disertační práce a stanovení cílů disertační práce (jednoznačná bodová definice)

V rámci SDZ proběhne zkoušení ze dvou předmětů: Všeobecný rozhled a Specializace

Otázky všeobecného rozhledu ke Státní doktorské zkoušce

Při zkoušení z předmětu Specializace dostane student otázku přímo související s rámcovým tématem jeho disertační práce.

Disertační práce

Obhajoby disertačních prací se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Pro hladký průběh řízení k Obhajobě DP je třeba se řídit následujícím pravidly.

Pravidla pro odevzdávání disertačních prací na KJR:

  1. disertační práce musí splňovat náležitosti uvedené v směrnici proděkana č. 1/2023
  2. měsíc před oficiálním odevzdáním je důrazně doporučeno poslat prvopis práce místopředsedovi ORO, profesoru Miglierinimu
  3. pokud je práce v pořádku, odevzdá se minimálně tři měsíce (čtyři v případě zářijového termínu) před předpokládaným termínem oficiálně na oddělení pro vědu a výzkum, kde budou doktorandovi sděleny další náležitosti

Katedra zajišťuje doktorské studium v oboru Jaderné inženýrství a v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů.

Přijímací řízení

Informace o přijímacím řízení jsou uvedeny na stránkách fakulty.

Státní doktorské zkoušky

Státní doktorské zkoušky se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Student se nehlásí na konkrétní termín. Ten je mu přidělen po odezvdání studie k dizertační práci, podání příhlášky k SDZ a zpracování všech formalit.

Studie k dizertační práci, která je předmětem rozpravy při SDZ musí být odevzdána elektronicky v PDF vedoucímu učiteli doktorského studia.
K přihlášení k SDZ je třeba na oddělení pro vědu a výzkum odevzdat:

  1. vyplněnou přihlášku
  2. seznam publikací

Požadavky na studii:

doporučený typický rozsah studie 15 až 20 stran (není nutné, může být i v případě potřeby delší)

závazné členění studie na tři části:

  1. přehled současného stavu ve světě (rešeršní část)
  2. práce, činnosti a výsledky, které již doktorand dosáhl a které souvisí s rámcovým tématem disertační práce
  3. návrh konečného názvu disertační práce a stanovení cílů disertační práce (jednoznačná bodová definice)

V rámci SDZ proběhne zkoušení ze dvou předmětů: Všeobecný rozhled a Specializace

Otázky všeobecného rozhledu ke Státní doktorské zkoušce

Při zkoušení z předmětu Specializace dostane student otázku přímo související s rámcovým tématem jeho disertační práce.

Disertační práce

Obhajoby disertačních prací se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Pro hladký průběh řízení k Obhajobě DP je třeba se řídit následujícím pravidly.

Pravidla pro odevzdávání disertačních prací na KJR:

  1. disertační práce musí splňovat náležitosti uvedené v směrnici proděkana č. 1/2023
  2. měsíc před oficiálním odevzdáním je důrazně doporučeno poslat prvopis práce místopředsedovi ORO, profesoru Miglierinimu
  3. pokud je práce v pořádku, odevzdá se minimálně tři měsíce (čtyři v případě zářijového termínu) před předpokládaným termínem oficiálně na oddělení pro vědu a výzkum, kde budou doktorandovi sděleny další náležitosti

Volná témata disertačních prací

školitel téma anotace
prof. Ing. Marcel Miglierini, DrSc. Vplyv radiácie na postup korózie v materiáloch pre jadrové zariadenia na báze železa Práca je zameraná na štúdium vzájomných korelácií medzi štruktúrou a magnetickým usporiadaním v materiáloch, ktoré majú potenciál pre využitie v jadrových zariadeniach. Skúmať sa budú jednak pokročilé multifázové zliatiny na báze železa, tzv. amorfné a nanokryštalické zliatiny, no aj konvenčné nehrdzavejúce ocele. Pozornosť bude sústredená na popis mikroštruktúry a jej zmien vplyvom korózie. Postup korózie bude vyšetrovaný v závislosti na stupni radiačného poškodenia materiálov po ožiarení iónmi alebo neutrónmi. V tomto projekte budú prevažne využívané jadrovo-fyzikálne analytické metódy. Hlavnou metódou bude Mössbauerova spektrometria v transmisnej geometrii, doplnená o jej povrchovo citlivé techniky, ako sú CEMS a CXMS. Tieto metódy umožnia skúmať nielen objemové, ale aj povrchové vlastnosti študovaných materiálov. Okrem toho bude využitá aj neutrónová aktivačná analýza a magnetické merania pomocou SQUID.
Ing. Milan Štefánik, Ph.D. Využití neutronové aktivační analýzy na reaktoru VR-1 pro výzkum v rámci mezioborových aplikací Jaderné reaktory nízkého výkonu vybavené suchými kanály poskytují neutronové pole využitelné pro ozařovací experimenty a nabízejí tak zázemí pro různé fyzikální úlohy od integrálních validací jaderných dat až po radioanalytické aplikace. A právě radioanalytická metoda neutronová aktivační analýza (NAA) umožňuje zkoumání cenných vzorků bez rizika jejich porušení nebo spotřeby (instrumentální NAA) a představuje mocný nástroj zejména pro analýzu předmětů kulturního dědictví. Náplní dizertační práce je výzkum cenných vzorků v rámci interdisciplinárního přístupu (vzorky historické, archeologické, paleontologické, biologické apod.) použitím instrumentální NAA na jaderném reaktoru VR-1 a zkoumání využitelnosti dat získávaných z NAA k charakterizaci analyzovaných objektů při interpretaci výsledků v jiných vědních oborech.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Diagnostika reaktoru pomocí pokročilého vyhodnocování neutronových šumů a poruch Analýza frekvenčních spekter neutronového toku.
Změna spekter v závislosti na stavu AZ a komponent reaktoru.
Analýza prostorových závislostí spekter.
Možnost lokace poruchy v AZ pomocí pokročilých algoritmů (neuronové sítě).
Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Časově-prostorová závislost šíření neutronů prostředím Cílem práce bude studium, modelování a experimentální měření provázané časové i prostorové závislosti rozložení neutronů v násobícím i nenásobícím prostředí. V modelování bude využit jak klasický deterministický přístup, tak moderní Monte-Carlo metody. Pro experimenty budou využity DD a DT generátory pracující v pulzním režimu a detektory neutronů. Sběr dat z generátorů a detektorů pro časově-prostorovou analýzu bude realizován prostřednictvím moderních analyzátorů na bázi FPGA.
Ing. Dušan Kobylka, Ph.D. Efektivní součinitel tepelné vodivosti a jeho použití pro výpočty obalových souborů Disertační práce bude zaměřená na upřesnění a rozšíření metody efektivního součinitele tepelné vodivosti při výpočtech teplotních polí v obalových souborech pro VJP. Upřesnění by mělo posoudit zejména vliv cirkulace plynné náplně v obalovém souboru na výsledky. Rozšíření metody by mělo umožnit ocenění nehomogenního generování tepelného výkonu v jednotlivých proutcích palivových souborů a rovněž by se mělo zabývat problematikou výpočtů nestacionárních úloh např. při havarijních analýzách.
Ing. Dušan Kobylka, Ph.D. Vývoj termohydraulického modelu paliva trubkového typu a čtvercového průřezu Disertační práce bude zaměřená na tvorbu a validaci modelu pro paliva trubkového typu a čtvercového průřezu. Model využije pro výpočet výhod geometrické konfigurace paliva a bude proto postaven na principu subkanálové analýzy nebo metody efektivního materiálu v CFD výpočtu. Zaměření na rychlé výpočty termohydrauliky palivových souborů seskládaných v aktivních zónách experimentálních reaktorů vytvoří limitu pro jeho výpočetní náročnost. Svými konstitutivními vztahy bude model optimalizován pro uvedený typ paliva, jeho provozní podmínky a abnormální a havarijní stavy, které nevedou ke ztrátě geometrie. Verifikace a validace modelu bude provedena jak srovnáním s modelovými výpočty, tak na základě experimentálních dat.
Ing. et Ing. Adam Kecek, Ph.D. Využití metod nejlepšího odhadu s vyhodnocením vlivu neurčitostí pro bezpečnostní hodnocení jaderných elektráren Disertační práce bude zaměřena na problematiku využití metod nejlepšího odhadu s vyhodnocením vlivu neurčitostí (Best-Estimate Plus Uncertainty, BEPU) pro licencování a bezpečnostní hodnocení jaderných elektráren s využitím systémových kódů. Díky rostoucímu výpočetnímu výkonu, dostupnosti pokročilých výpočetních nástrojů a zásadně rozšířené základně experimentálních dat, lze v současné době přistoupit k pokročilejším analytickým metodám vycházejícím z metody nejlepšího odhadu s vyhodnocením vlivu neurčitostí. Práce se zaměří na analýzu dostupných statistických přístupů k hodnocení nejistot při využití výpočetních kódů, diskutovány budou konkrétní BEPU metodiky včetně jejich omezení, požadavků a vhodných oblastí aplikace s ohledem na validaci a verifikaci na základě experimentálních dat. Cílem práce bude na základě analýzy existujících metodik BEPU vytvořit specifickou BEPU metodiku pro bezpečnostní analýzy těžkých havárií (DEC-B). Dále bude navržen postup pro její implementaci v rámci bezpečnostního hodnocení DEC-B dle platné legislativy jak stávajících, tak i nových jaderných zdrojů tlakovodního typu v České republice.
Ing. Martin Ševeček, Ph.D. Univerzální jaderný reaktor pro raketový pohon pro extraterestriální aplikace Jaderné pohonné systémy jsou založeny primárně na dvou technologiích – nukleární tepelný (NTP) a nukleární elektrický pohon (NEP). Tyto technologie jsou žádané zejména pro dlouhé mise, kde mohou výrazně zkrátit dobu mise a zvýšit bezpečnost posádky díky nižší expozici záření. Reaktory pro povrchové aplikace se aktivně vyvíjí jako zdroj energie na základnách na Měsíci nebo Marsu, kde solární energie není spolehlivá. Cílem tématu je navrhnout nový typ jaderného reaktoru s modulární konstrukcí využívající porézní jaderné palivo TRIKARBID pro použití v systémech jaderných pohonů a zároveň jako zdroje energie pro povrchové základny. Student v rámci řešení navrhne systémové řešení konstrukce reaktoru popsaného výše. Student se zaměří na výpočetní optimalizaci neutronově-fyzikálních parametrů reaktoru, na vlastnosti paliva TRIKARBID a termomechanické limity dané konstrukcí tohoto paliva, které v rámci práce definuje. Pro návrh systémového řešení využije navázaný tepelný oběh navržený na FS ČVUT. Součástí návrhu bude systémové řešení pro velmi odlišné podmínky, tj. v rámci pohonu a v extraterestriálním využití, návrh režimů provozu reaktoru a určení limitních stavů pro obě oblasti využití.

Volná témata disertačních prací v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů jsou uvedeny zde.