Systémové upozornění
Hlavní informace

Katedra zajišťuje doktorské studium v oboru Jaderné inženýrství a v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů.

Přijímací řízení

Informace o přijímacím řízení jsou uvedeny na stránkách fakulty.

Státní doktorské zkoušky

Státní doktorské zkoušky se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Student se nehlásí na konkrétní termín. Ten je mu přidělen po odezvdání studie k dizertační práci, podání příhlášky k SDZ a zpracování všech formalit.

Studie k dizertační práci, která je předmětem rozpravy při SDZ musí být odevzdána elektronicky v PDF vedoucímu učiteli doktorského studia.
K přihlášení k SDZ je třeba na oddělení pro vědu a výzkum odevzdat:

  1. vyplněnou přihlášku
  2. seznam publikací

Požadavky na studii:

doporučený typický rozsah studie 15 až 20 stran (není nutné, může být i v případě potřeby delší)

závazné členění studie na tři části:

  1. přehled současného stavu ve světě (rešeršní část)
  2. práce, činnosti a výsledky, které již doktorand dosáhl a které souvisí s rámcovým tématem disertační práce
  3. návrh konečného názvu disertační práce a stanovení cílů disertační práce (jednoznačná bodová definice)

V rámci SDZ proběhne zkoušení ze dvou předmětů: Všeobecný rozhled a Specializace

Otázky všeobecného rozhledu ke Státní doktorské zkoušce

Při zkoušení z předmětu Specializace dostane student otázku přímo související s rámcovým tématem jeho disertační práce.

Disertační práce

Obhajoby disertačních prací se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Pro hladký průběh řízení k Obhajobě DP je třeba se řídit následujícím pravidly.

Pravidla pro odevzdávání disertačních prací na KJR:

  1. disertační práce musí splňovat náležitosti uvedené v směrnici proděkana č. 1/2023
  2. měsíc před oficiálním odevzdáním je důrazně doporučeno poslat prvopis práce místopředsedovi ORO, profesoru Miglierinimu
  3. pokud je práce v pořádku, odevzdá se minimálně tři měsíce (čtyři v případě zářijového termínu) před předpokládaným termínem oficiálně na oddělení pro vědu a výzkum, kde budou doktorandovi sděleny další náležitosti

Katedra zajišťuje doktorské studium v oboru Jaderné inženýrství a v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů.

Přijímací řízení

Informace o přijímacím řízení jsou uvedeny na stránkách fakulty.

Státní doktorské zkoušky

Státní doktorské zkoušky se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Student se nehlásí na konkrétní termín. Ten je mu přidělen po odezvdání studie k dizertační práci, podání příhlášky k SDZ a zpracování všech formalit.

Studie k dizertační práci, která je předmětem rozpravy při SDZ musí být odevzdána elektronicky v PDF vedoucímu učiteli doktorského studia.
K přihlášení k SDZ je třeba na oddělení pro vědu a výzkum odevzdat:

  1. vyplněnou přihlášku
  2. seznam publikací

Požadavky na studii:

doporučený typický rozsah studie 15 až 20 stran (není nutné, může být i v případě potřeby delší)

závazné členění studie na tři části:

  1. přehled současného stavu ve světě (rešeršní část)
  2. práce, činnosti a výsledky, které již doktorand dosáhl a které souvisí s rámcovým tématem disertační práce
  3. návrh konečného názvu disertační práce a stanovení cílů disertační práce (jednoznačná bodová definice)

V rámci SDZ proběhne zkoušení ze dvou předmětů: Všeobecný rozhled a Specializace

Otázky všeobecného rozhledu ke Státní doktorské zkoušce

Při zkoušení z předmětu Specializace dostane student otázku přímo související s rámcovým tématem jeho disertační práce.

Disertační práce

Obhajoby disertačních prací se zpravidla konají v období bakalářských a magisterských státnic (leden/únor, květen/červen, září/říjen). Pro hladký průběh řízení k Obhajobě DP je třeba se řídit následujícím pravidly.

Pravidla pro odevzdávání disertačních prací na KJR:

  1. disertační práce musí splňovat náležitosti uvedené v směrnici proděkana č. 1/2023
  2. měsíc před oficiálním odevzdáním je důrazně doporučeno poslat prvopis práce místopředsedovi ORO, profesoru Miglierinimu
  3. pokud je práce v pořádku, odevzdá se minimálně tři měsíce (čtyři v případě zářijového termínu) před předpokládaným termínem oficiálně na oddělení pro vědu a výzkum, kde budou doktorandovi sděleny další náležitosti

Volná témata disertačních prací

školitel téma anotace
doc. Ing. Ľubomír Sklenka, Ph.D. Počítačové modelování v návrhu a provozu experimentálního zařízení pro neutronové zobrazování Neutronové zobrazování (také neutronová radiografie a tomografie) je nedestruktivní metoda vhodná pro zkoumání vnitřních struktur opticky neprůhledných objektů, která je využitelná v mnoha oblastech každodenního života nebo výzkumu a vývoje. Při návrhu a provozu experimentálního zařízení pro neutronové zobrazování je vhodné používat počítačové modelování, které pomáhá v zefektivňování těchto procesů. Toto počítačové modelování zahrnuje široké spektrum různých specializovaných modelovacích disciplín např. modelování svazku neutronů a jeho fluence v různých provozních podmínkách, modelování procesů v detekčním systému nebo modelování komplikovaných stínících komplexů celých zobrazovacích zařízení. Tyto modelovací disciplíny často vyžadují různé výpočetní postupy a kódy, které obecně nejsou kompatibilní. Tématem disertační práce je vytvoření jednotného systému pro počítačové modelování v návrhu a provozu experimentálního zařízení pro neutronové zobrazování, které bude možné používat na Katedře jaderných reaktorů. Jednotný systém bude ověřen na stávajícím experimentálním zařízení NIFFLER pro školní reaktor VR-1 a využit při vývoji zobrazovacího zařízení pro výzkumný reaktor vysokého výkonu LVR-15.
prof. Ing. Marcel Miglierini, DrSc. Vplyv radiácie na postup korózie v materiáloch pre jadrové zariadenia na báze železa Práca je zameraná na štúdium vzájomných korelácií medzi štruktúrou a magnetickým usporiadaním v materiáloch, ktoré majú potenciál pre využitie v jadrových zariadeniach. Skúmať sa budú jednak pokročilé multifázové zliatiny na báze železa, tzv. amorfné a nanokryštalické zliatiny, no aj konvenčné nehrdzavejúce ocele. Pozornosť bude sústredená na popis mikroštruktúry a jej zmien vplyvom korózie. Postup korózie bude vyšetrovaný v závislosti na stupni radiačného poškodenia materiálov po ožiarení iónmi alebo neutrónmi.
Ing. Milan Štefánik, Ph.D. Využití neutronové aktivační analýzy na reaktoru VR-1 pro výzkum v rámci mezioborových aplikací Jaderné reaktory nízkého výkonu vybavené suchými kanály poskytují neutronové pole využitelné pro ozařovací experimenty a nabízejí tak zázemí pro různé fyzikální úlohy od integrálních validací jaderných dat až po radioanalytické aplikace. A právě radioanalytická metoda neutronová aktivační analýza (NAA) umožňuje zkoumání cenných vzorků bez rizika jejich porušení nebo spotřeby (instrumentální NAA) a představuje mocný nástroj zejména pro analýzu předmětů kulturního dědictví. Náplní dizertační práce je výzkum cenných vzorků v rámci interdisciplinárního přístupu (vzorky historické, archeologické, paleontologické, biologické apod.) použitím instrumentální NAA na jaderném reaktoru VR-1 a zkoumání využitelnosti dat získávaných z NAA k charakterizaci analyzovaných objektů při interpretaci výsledků v jiných vědních oborech.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Diagnostika reaktoru pomocí pokročilého vyhodnocování neutronových šumů a poruch Analýza frekvenčních spekter neutronového toku.
Změna spekter v závislosti na stavu AZ a komponent reaktoru.
Analýza prostorových závislostí spekter.
Možnost lokace poruchy v AZ pomocí pokročilých algoritmů (neuronové sítě).
Ing. Ondřej Huml, Ph.D.

Ing. Tomáš Bílý, Ph.D.
Studium složení vzorků pomocí přenosných uzavřených neutronových generátorů typu DD a DT Uzavřené neutronové generátory typu DD a DT jsou moderní, přenosné, komerčně dostupné zdroje neutronů s typickou emisní četností 1E5 až 1E9 n/s umožňující provoz v pulsním i kontinuálním režimu. Díky tomu mají potenciál pro využití v radioanalytických metodách využívajících detekci či spektroskopii promptního a zpožděného gama a/nebo neutronového záření. Náplní dizertační práce je rozvoj a výzkum těchto metod a s nimi spojených aplikací.
Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Časově-prostorová závislost šíření neutronů prostředím Cílem práce bude studium, modelování a experimentální měření provázané časové i prostorové závislosti rozložení neutronů v násobícím i nenásobícím prostředí. V modelování bude využit jak klasický deterministický přístup, tak moderní Monte-Carlo metody. Pro experimenty budou využity DD a DT generátory pracující v pulzním režimu a detektory neutronů. Sběr dat z generátorů a detektorů pro časově-prostorovou analýzu bude realizován prostřednictvím moderních analyzátorů na bázi FPGA.
Ing. Dušan Kobylka, Ph.D. Efektivní součinitel tepelné vodivosti a jeho použití pro výpočty obalových Disertační práce bude zaměřená na upřesnění a rozšíření metody efektivního součinitele tepelné vodivosti při výpočtech teplotních polí v obalových souborech pro VJP. Upřesnění by mělo posoudit zejména vliv cirkulace plynné náplně v obalovém souboru na výsledky. Rozšíření metody by mělo umožnit ocenění nehomogenního generování tepelného výkonu v jednotlivých proutcích palivových souborů a rovněž by se mělo zabývat problematikou výpočtů nestacionárních úloh např. při havarijních analýzách.
Ing. Lenka Frýbortová, Ph.D. Porovnání predikce šíření radionuklidů kódem MACCS s jinými kódy a stanovení zóny havarijního plánování pro ETE/EDU v ČR V posledních desetiletích se staly jaderné havárie stále více aktuálními tématy. Jedním z hlavních problémů při haváriích v jaderných elektrárnách je predikce šíření radionuklidů v prostředí a odhad dávek záření. K tomuto účelu existuje několik nástrojů, včetně kódu MACCS, JRODOS a COSYMA.
Ing. Jan Frýbort, Ph.D. Využití bayesovských metod ve výpočtech neutronově-fyzikálních charakteristik aktivních zón Z hlediska plánování provozu jaderných elektráren a bezpečnostního hodnocení palivových vsázek je podstatné co nejpřesněji predikovat neutronově-fyzikální charakteristiky aktivních zón. S využitím metod bayesovské statistiky lze na základě měřených provozních dat a jejich korelací zpřesnit uvedené predikce. Bayesovské metody lze jednak aplikovat na přímou opravu predikovaných odezev, ale také na opravu účinných průřezů použitých pro predikce neutronově-fyzikálních charakteristik. Podstata opravy je taková, že jsou určeny kovarianční matice mezi odezvami, pro které jsou známa experimentální data, a perturbačních vektorů účinných průřezů. Mezi další perspektivní aplikace, ve kterých je možné využít bayesovské metody spojené s výpočty neutronově-fyzikálních charakteristik aktivních zón, patří například rekonstrukce rozložení výkonu v rámci monitorování aktivní zóny jaderných reaktorů.

Ing. Ondřej Huml, Ph.D. 

Ing. et Ing. Adam Kecek, Ph.D.

3D neutronová kinetika a vazba na výpočty systémovými kódy u úloh s nerovnoměrným rozložením výkonu v reaktoru Práce se soustředí na rozvoj nástrojů a metodik zaměřených na události s prostorovými disturbancemi výkonu v aktivní zóně reaktorů PWR či VVER. Součástí práce je podrobné seznámení se s problematikou spojenou se zpětnými vazbami mezi termohydraulickými parametry aktivní zóny a celého systému primárního okruhu JE v návaznosti na prostorové rozložení vývinu tepla. Současné výpočetní nástroje umožňují různé úrovně simulace těchto vazeb za pomoci dostupných přístupů, ať už se jedná o bodovou či 3D kinetiku. Právě míra detailu je zásadním faktorem v tvorbě modelu a odpovídající metodiky. Nedílnou součástí problematiky je ověření aplikovaných předpokladů a postupů v rámci odpovídajících validačních úloh ať už na validačních experimentech či provozních datech z JE. 

Ing. Martin Ševeček, Ph.D.

Ing. Miroslav Urbánek, Ph.D. (COMTES FHT)

Kvalifikace a hodnocení aditivně vyrobených komponent aktivních zón jaderných reaktorů Metody aditivní výroby se v posledním desetiletí staly nedílnou součástí mnoha průmyslových oblastí. Díky své flexibilitě, rychlosti a univerzálnosti si získávají čím dál větší pozornost také v jaderné energetice. Nicméně využití aditivních metod pro výrobu komponent se vztahem k jaderné bezpečnosti zejména pro komponenty palivových souborů naráží na několik výzev spojených s odlišnými vlastnostmi těchto technologií jako je anizotropie, vyšší rozptyl materiálových vlastností, nutnost povrchových úprav nebo tepelného zpracování apod. Cílem této dizertační práce bude výpočetní i experimentální optimalizace výrobních postupů a parametrů pro vybrané komponenty palivových souborů typu VVER a PWR a návrh postupů pro jejich kvalifikaci v ČR v souladu s normativně technickou dokumentací A.S.I., standardy ASME, ASTM a ISO a projektovou dokumentací jaderného paliva pro VVER a PWR (APR1000) reaktory. 

Ing. Jan Frýbort, Ph.D.

Návrh a výpočetní ověření metod dlouhodobé regulace reaktivity Rozvíjející se lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) počítají s menší aktivní zónou než běžné jaderné elektrárny, ale zároveň usilují o prodloužení palivového cyklu. To vyžaduje nové přístupy k dlouhodobé kompenzaci reaktivity. Cílem dizertační práce je revize stávajících technik pro kompenzaci reaktivity a posouzení jejich využitelnosti pro dosažení prodloužených palivových cyklů s pokročilými palivy. Dále budou připraveny návrhy palivových souborů pro prodloužené cykly s využitím pokročilých vyhořívajících absorbátorů a konverze štěpitelných materiálů na štěpné a ověření funkčnosti pomocí simulace provozních charakteristik palivových cyklů SMR. Nedílnou součástí je rozbor korektní přenositelnosti fyzikálních charakteristik z modelu palivových souborů do modelu aktivní zóny. 

Ing. Jan Frýbort, Ph.D.

Simulace provozních stavů reaktoru pro elektrický jaderný pohon vesmírných plavidel Reaktory pro elektrický pohon vesmírných plavidel musí splňovat zejména požadavky na vysokou hustotu výkonu a dlouhou dobu životnosti. To klade nároky na správný návrh systému dlouhodobé a okamžité regulace reaktivity po celou dobu plánovaného provozu. Cílem dizertace je vyvinout systém pro simulaci přechodových dějů na takovém reaktoru při zohlednění vyhořívání paliva, rozložení výkonu a teplotních zpětných vazeb. 

Ing. Dušan Kobylka, Ph.D.

Vývoj subkanálového termohydralického modelu vhodného pro popis přirozené konvekce v aplikacích s dvoufázovou směsí vody a páry Subkanálová analýza je v současné době nejpoužívanější metodou pro termohydraulický popis aktivních zón jaderných reaktorů a jejího principu využívá řada výpočetních kódů. Standardní aplikace ve výpočetních kódech však uvažuje pouze nucené proudění vyššími rychlostmi a v situacích s nízkými rychlostmi a dvoufázovým prouděním výpočty divergují. Rovněž výpočty s přirozenou konvekcí nutné např. v havarijních situacích nejsou současnými subkanálovými kódy možné. Cílem disertační práce je vývoj termohydraulického modelu na bázi subkanálové analýzy, který by umožňoval výpočty s přirozenou konvekcí a dvoufázovou směsí vody a vodní páry. Model bude aplikován v podobě výpočetního kódu s provedenou základní validací. 

Volná témata disertačních prací v oboru Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů jsou uvedeny zde.